Říjen 2009

Jak ráno z postele...

30. října 2009 v 18:37 | Giorgio

Stává se to. Není to nic nového a "trápí" to většinu z nás... Mě taky, ale pšt xD

Možná je to právě i Tvůj přklad... Ráno Tě probouzí ten otravný zvůk budíku a Ty musíš z postele, teda... Měla by jsi! Ale... Nejde to, odkládáš to čím dál víc, než se odhodláš a pak jen spěcháš a spěcháš a buď to prostě nestihneš, nebo ve spěchu na něco zapomeneš. A přitom na to existuje řešení.

Údajně, jak jsem slyšel v rádiu a osobně vyzkoušel, tak jen stačí si večer před spaním vzpomenout na nějaké příjemné věci, které nás následující den čekají a touha po nich by nás měla ráno přinutit z postele.

Za zkoušku nic nedáte a mi to třeba funguje.


V čem spočívá odplata

26. října 2009 v 14:13 | Giorgio

Uvažovali jste někdy o tom proč se něco odplácí?

Podle mě jsou tak tři důvody odlaty... Jeden je, že vám někdo něco udělá, tak mu to prostě vrátíte, druhý je, že někomu něco uděláte a řeknete: "To máš za to!" Za co? To přeci nehraje roli xD a třetí je takový ten, že v podstatě nic neoplácíte, jen neděláte, že je vám to jedno a tak něco děláte...

Každopádně, ať už odplata je z jakéhokoli důvodu, tak se řídím heslem a vám to můžu doporučit taky: Když odplata, tak 2x horší! Tak to asi dnes i v životě platí.

Víte, co je nejhorší? Když chcete něco odplatit debilovi. To je na mě moc. Uvedu zase již známý příklad s prasátkem, který se jak jsem následně viděl velice líbil :)
Prasátko je hodné (kupodivu), ale pak prostě provede nějakou malou roštárnu, nejde o nic velkého, tak bude odplata taková ta, jak jsem říkal... Nic moc, ale aby si prasátko nemyslelo, že s tím nic nedělám... No... a tady se projeví ta debilita prasátky, když vám na vaší odplatu odpoví: Nic jsem Ti neprovedlo, neznáš mě, tak mě nesuď". No není to prasátko debil? Nejdřív by si dovolovalo a potom dělá, že si nežačlo. :) No... tak to bychom měli další vysvětlení odplaty, jak to vidím já...

Chcete řídit auto?

25. října 2009 v 17:56 | Giorgio
Sníte o tom, aby jste už konečně řídili auto? Nebo jste ho už řídili a chcete zase?

Potom vám musím doporučit tuhle "hru".
Je to spíše autoškolový simulátor, ve kterém řídíte auto, ale musíte dodtžovat předpisy. Ovládání je velmi podobné, jako v autě. Volant citlivý a brzdy chtějí svůj čas a prostor.

Kliďo píďo stahuje ZDARMA


15 nej... písniček...

24. října 2009 v 22:50 | Giorgio a Verunka
5 nejhranějších v čekých rádiích

Beyonce - Halo


Black Eyed Peas - I Gotta Feeling


PINK - PLEASE DON'T LEAVE ME


Chinaski a No Name - Ná, Ná, Ná


The Pussycat Dolls - Jai Ho


Tak mě napadlo...

24. října 2009 v 22:04 | Giorgio

Znáte ten citát, který říká něco ve stylu, že když nemůžeme být s osobou, kterou milujeme, tak nám musí stačit vědomí, že žije a je štastná k tomu, abychom byli štastni my bez ni. Teda tak nějak zní... Možná ho znáte, ale..dává vám tohle smysl?

Jen si představte, že někdo, koho milujete je s někým úplně jiným a ještě se vám tím svým štastným životem směje do ksichtu. No nevím, jak vám, ale mě by to moc štěstí nepřineslo. Spíš bych byl pěkně nasraný a smutný...

SB- nebo tak něco? xD

24. října 2009 v 18:06 | Giorgio
Pár lidí se mě ptalo, jestli nechci spřátelit. Jelikož nemám žádnou konkrétní rubriku, ve které bych SBéčka měl, tak... U mě funguje výměna ikonek. Úplně dole je moje ikonka, pokud máte zájem, tak si jí vložte na viditelné místo na svém blogu a informujte mě o tom. Já si potom dám vaší ikonku pod tu mou.

↓Moje ikonka↓


Víc, než miluji Tě!!!

24. října 2009 v 13:03 | Giorgio
Milujeme se oba, tak moc,
že už to snad ani víc nejde.
Myšlenkám patří každá noc,
miláčku, z naší lásky… Co vzejde…

Malé tajemství, co ještě nevíš,
je něco, co oba moc chceme,
jednou se všechno včas dozvíš,
rodinou stanem se… Spolu budeme…

Není už víc, jak vyznat Ti lásky,
jako by to byl nejkrásnější sen,
již nemám žádné bázlivé otázky,
už jen chvíli posečkám… Na osudný den…

Pouto lásky, upřímnost a opora,
to je to, co nás dva tak moc drží,
že nezlomí nás ni zloba, zlá potvora,
jednou to skončí, pochopí…Oplatku utrží…



Nevíte, co je to s obrázkama na blog.cz?

24. října 2009 v 11:42 | Giorgio

Ahojky lidi... Měl bych na vás prosbičku a otážečku

Nevíte někdo, proč mi nejdou vložit obrázky na blog.cz? Myslím tím uložit do galerie z počítače. Napíše mi to chybné hlášení: CHYBA: Nepodařilo se uložit převedený originál a je to v pytli.

PROSÍM VŠECHNY O JAKÝKOLI KOMENTÁŘ, NEBO RADU

Kde sbalit idaální protějšek

24. října 2009 v 0:12 | Giorgio
Nedávno jsem četl jeden časák, ve kterém byl článek o tom, jak a kde sbalit ideálního kluka, nebo holku.
Rozhodl jsem se pár tipů dát i na blog.

Akční dobrodruzi: Jsou neustále v pohybu. Pořád vymyšlí co kde a jak podniknout.


Kde: Ideálním místem je horolezecká stěna, kurz horolezectví, opičí dráhy, apod.


Uvědomělý ochranitel/ zapálená ekoložka: Nezavírají oči nad věcmi, které okolo vidí a ví, že je pořád co zdokonalovat.

Kde: Přírodovědné kroužky, ekologické organizace, demonstrace proti radaru/ Paroubkovi...


Romantici: Bývají nesmělí a své vyvolené dokážou dobře odměnit. Mají srdce na pravém místě a ví, co od života chtějí a očekávají.

Kde: Obchody s dekoracemi, parky, kurzy fotografování, vaření...


Veselí a hraví: Je s nimi vždycky velká legrace a i když to tak třeba nevypadá, tak dokážou vždy potěšit.

Kde: školní soutěž o nejhezčí pyžamo, amaterské divadlo, apod.


Umělci: Nejen, že jsou tvořiví a chodí všude s fotákem, nebo blokem, ale umí také výborně naslouchat.

Kde: Výstavy, galerie, obrazárny, umělecké dílny...


Frajírci, šamponi: Nic moc partie, ale pokud toužíš po klukovi, který smrdí od cigaret, na hlavě nosí blonďatou chocholku a neví, co je to dlouhodobý vztah, tak není těžké takového najít.

Kde: Všude... Takových lidiček je kolem spousta... (sedí v parku na lavičce a pokuřují, v hospodě, na dětských hřištích...)

Ženské myšlení (vychytralost)

23. října 2009 v 13:07 | Giorgio

Zrovna jsem se díval na publicistický pořad ( Ta naše povaha česká) ve kterém s emluvilo o rozchodech a rozvodech. Většina lidí v mém věku by se na to asi nedívala, ale mi to nedalo a v telce stejně nic jiného nebylo.


Ten pořad má něco do sebe. Uvědomil jsem si díky němu jeden zajímavý fakt ze života žen a dívek.

Žádná žena, či dívka se nerozejde s mužem, který jí dává lásku, nebo nějaké hmotné zajištění, pokud nemá předem před rozchodem jiného v záloze, který jí bude v nejlepším případě dávat oboje. Tohle tak prostě je a jiné ho asi ani nebude. Si myslím :)

Sex a milování je rozdíl

23. října 2009 v 0:21 | Giorgio
Ach lidičky... Zažil jsem něco krásného, ale... To je na dlouho. Takže se teď rozepíšu... Zapněte si ke čtení tuhle novou a krásnou písničku... Dám vám pod ní i odkaz ke stažení...



Na minulý pátek jsem měl s Verunkou velké plány. Nejdřív jsme šli do "našeho" podniku na kávu, kam už docela často chodíme. Je to asi jediný podnik, kde mi jí uvaří dobrou. Chvilku jsme si poseděli... Povídali si a oby jsme věděli, že dnes to bude krásné...

Asi po dvou hodinách jsme se sebrali a jeli jsme na večeři do dalšího podniku... Tam zase chodíme na pizzu. Dali jsme si asi tu samou, jako poprvé :) Moc se mi tam líbilo... Nejlepší je, že si máme pořád o čem povídat a to mě moc těší. Asi po dalších bez mála dvou hodinách jsme šli lesem do dalšího podniku. Ale...

Verunka to nemohla vydržet a uprostřed lesa mi padla kolem krku. No dobře... Trošku jsem jí trápil a natahoval jsem to:) Dáli jsme si takový mezičas... Pár krásných polibků... No prostě bájo :)

V Oriu jsme si dali další kavu a čaj a okolo půl 11 večer jsme šli ke mě domů. Dali jsme si sprchu a já jsem zapl pomalé písničky, které jsem na onen večer stáhl. Netrvalo to dlouho, co jsme skončili v posteli, ale teprve tady celý příběh začíná... Jen tak jsme vedle sebe leželi a... bylo to krásné. Líbali jsme se, hladili po celém těle... WOW... je mi nějak horko, jen si na to vzpomenu. Prostě to bylo úžasné. Nechci moc zacházet do detailů.

Podstatné na tom je, že to bylo moje první milování v životě. To všechno před tím... A že toho bylo hodně byl čistě jen sex, ale tohle... Byla v tom romance, touha, cudnost, risk, prostě všechno. Nebylo to jako vždy... Vždy je to krásné, ale oproti tomu... Čím delší je předehra... Tím delší je celkový dojem a prožitek... To můžeme doporučit každému. Jediné v co doufám je, že u mě bude Verunka zase brzy spát a my si to zopakujeme.

Nějak jsem se vrátil

23. října 2009 v 0:04 | Giorgio
Omlouvám se, že je tady design, který už jsem jednou měl, ale líbí se mi a taky mi nejde udělat nový... Teda... Už ho mám, ale nedaří se mi ho vložit... Pořád to hlásí nějaká error:)


Kolem mě se děje spousta nových věcí. Ale pořád si žiju spokojený a klidný život. Spokojený už brzy rok se svou láskou a štastný život už víc než rok bez bejvalky xD

Lool... Je docela legrace číst si v nastavení blogu spam ve kterém je: Už jsem o tobě dávno přestala na blogu psát, snít o tobě i vzpomínat, tak proč to ty nedokážeš taky?? Proč se o mě do prdele furt zmiňuješ, ať už hezky nebo škaredě? Ty někoho miluješ, já někoho miluju, tak toho prosím tě nechej konečně... Obzvláště... když to psal někdo... Kdo prochází pubertální krizí. Já vím... Lidi to mají těžké... Uvedu příklad... Představte si takové prasátko- Když je malinké, tak se každému líbí, je roztomilé, malinké... Ale po čase z něj vyroste nenažraná svině, která si dělá co chce. No to už není tak roztomilé, že? Lidi, kteří měli prasátko rádi už si ho nevšímají a prasátko je smutné a zoufalé... Teda prase... Už je přeci veliké xD A tak se zoufalé prasátko rozhodně navážet se do ostatních prasátek, aby upoutalo pozornost, ale ve skutečnosti jen ukáže, že je to otravný tvor, kterého čeká dřív, nebo později porážka.