Květen 2009

Nouze žen

29. května 2009 v 14:37 | Giorgio




Maxim má svátek

29. května 2009 v 13:22 | Giorgio

Málo kterému blogu se podaří, aby slavil svůj svátek, Maxim to tak díky Bohu (mě) má a tak budeme dnes slavit formou zábavných článků, videí, hudby, apod. Snad se budete dobře bavit...


Ted' jsem se zapotil...

27. května 2009 v 18:31 | Giorgio

Dneska jsem měl v rádiu zajímavý úkol:

Přesvědčit 52 letou paní Jitku, aby mě pozvala na oběd. Vymyslel jsem si taktiku ala Česká televize natáčí nový televizní popřad s názvem "Žiju v Česku" a zrovna s ní jsem chtěl natočit jednu z epizod o učitelkách, což ona je.

Všechno se to jaksi zvrtlo, když jsem zjistil, že není učitelka, ale v invalidním důchodě. Málem jsem jí měl v kapse, ale ona paní jedna nedůvěřivá se ještě chtěla poradit s manželem. No nevadí... Ale byla docela legrace...

Těším se

27. května 2009 v 12:42 | Giorgio
Těším se, až se zítra zase probudím s pohledem na tvou krásnou spící tvář, těším se, až tě zase chytnu za ruku a budu se Tě moct kdekoli dotýkat.

Těším se, že se zítra ráno vzbudíme a spolu snídat budeme, jak se budem hádat, kdo bude první v koupelně.

Jak uvaříš mi ráno kávu a popřeješ mi pěkný den, já potom v klidu odejdu a Ty řekneš si, vratˇ se, prosím, vratˇse prosím sem...

polibek za 400 tisíc!

27. května 2009 v 7:02 | Giorgio

Přitažlivý mladý herec Robert Pattinson vydražil v aukci své dva polibky za 40 000 dolarů, což je v přepočtu přibližně 800 000 Kč. Peníze jsou určeny pro amfAR - nadaci pro výzkum AIDS.

Dopis, který sis nezasloužila...

24. května 2009 v 0:20 | Giorgio

Zvláštní... za pár týdnů to bede rok, co jsem tento dopis mé tehdejší holce psal... Chvílemi mi to příjde jako včera, což mě i tak trošku mrzí, jelikož bych na ty chvíle nejraději úplně zapoměl...

Není vhodné začínat tento dopis sloven promiň i když celý bude jedna velká omluva a jeden velký dík! Tolikrát jsi psala, že jsi v životě udělala spousty chyb, kterých ted' lituješ. Já taky a je načase, abych ti řekl pár slov... Pár promiň. Byla jsi to ty, kdo mi ukázal cestu životem. Dala jsi mi najevo svou lásku a já jsem jí rád přijal. Mockrát jsem ti vyčítal jak jsi mi ublížila. Pamatuješ? "Vzala jsi mi srdce, kvůli topbě jsem skončil v nemocnici, apod." Nikdy jsem ti ale nepoděkoval za to, co jsi mi dala. Nestačí říct jen díky za vše! Díky za krásné dva roky s Tebou Díky za každý den, kdy jsem se netečně bál každého okamžiku s Tebou. Díky za Tvé polibky a doteky, které jsi mi kdy dala. Díky za Tvé poslední šance, které jsem dostával. Díky za to, že jsi tady pro mě bez mála dva roky byla. Díky za tvou oporu v těžkých chvílích, které nastaly. Ale více, než děkovat bych se měl i omlouvat. Jak mi dnes říkala Tvá babička: ,,Co má se stát, stane se!" Je mi líto, že jsem se pokusil zničit váš vztah. Pokud má skončit, skončí i bez mé pomoci, pokud má přetrvat, přetrvá a já se jej nebudu nijak snažit zničit. Už třeba jen proto, že mi to nevyšlo. Vzpomínám si, jak jsem to řekl Martinovi S. Nikdy by mě nanapadlo jaké jsem mu tím způsobil utrpení. Až ted', když sám vím jaké to je. Nikdy nezapomenu na chvíle s Tebou. Moc jsem Tě miloval. Pro klid Tvé duše vynechám stávající stav mých citů k Tobě. Možná to bude pro Tebe další z mnoha teček za našim vztahem. Chci Ti ještě říct, že kdyby jsi něco chtěla, promluvit si, jen se jeden an druhého koukat, něco mi říct... Jsem tady pro Tebe. Nečekám na nic jiného,než, abych mohl být zase na chvíli s Tebou. Možná, že už se nikdy neuvidíme, možná, že spolu už nikdy nepromluvíme, možná, že budeme jen kamarádi, možná, že ještě neco víc, ale nikdy nebudeš jen přítel.

Nikdy na Tebe nezapomenu...

18. 7. 2008 Pa Jirka

Pár dní, možná týdnů na to jsme spolu zase chodili.. Tentokrát naposled a to přesně po desáté v životě. Trvalo to nejdéle ze všech vztahů... Něco málo přes dva měsíce... Tehdy mé nejkrásnější léto plné krásných okamžiků, polibků a sexu... Skončilo to začátkem školního roku, ale veškerý osobní styk skončil až 4 měsíce na to dne 24. 12. 2008.

Dnes... Už je to skoro rok... Neviděli jsme se hodně dlouho, nemluvili jsme spolu ještě déle a já prosím Boha jen o jedno... At' to tak zůstane na věky věků...

Životní prohra

22. května 2009 v 19:01 | Giorgio

Celý den, nepřetržitých čtyřiadvacet hodin na Tebe myslím. Proč zrovna dnes? Procházím místa, na kterých jsme spolu před bez mála rokem byli... Tady jsme se "tajně" políbili, tak, aby nás nikdo neviděl a zrovna tady v tom kopečku jsem Tě vzal na ramena, dále už jsi prostě nemohla. Tehdy jsem si byl jist, že Ty jsi ona... Každá minuta s Tebou pro mě bylo vše, byla jsi moje naděje, víra, touha, láska, štěstí, ale i smutek a životní zklamání a jedna velká prohra. Moje naděje, kterou jsi pro mě byla umřela, víra už nebyla, štěstí bylo jen s Tebou, zůstalo mi jen těch pár věcí... Touha, láska, smutek a ono životní zklamání a prohra.

A on už uplynul rok a pořád nic... Znal jsem se, věděl jsem co dělám, ale i o co přecházím, ovšem v tomhle jsem se ošklivě přepočítal.

Někdy si prostě jen myslíme jak moc o druhých víme, ale ve skutečnosti netušíme co čekáme sami od sebe. Vždyt' to znáte... "To, čeho se na mě dopustili druzí, s tím už se nějak srovnám... Horší to bude s tím, čehož jsem se na sobě dopustil sám."

Se s váma loučííímmm

17. května 2009 v 23:07 | Giorgio

Takže, jak jsem vám před časem předeslal... Zítra mizím mimo Ostravu. Dám si takový školní sportovní týden na kolech, na skalách a na řece, držte mi palečky, at'ˇse mi nepřihodí nějaký moc velký úraz a mějte se krásně...

Lool... tuhle fotku jsem fotil asi na konci léta toku 2006, to to letí, co??? To byl můj první mobil s fot'ákem a asi nejstarší dochovaná fotka...

Open life

15. května 2009 v 22:39 | Giorgio

Tak... je tady něco jako otevřená diskuze, nebo jen otázkoměr... Prostě se mě můžete zeptet na cokoli osobního, neosobního..prostě na cokoli, co vás zajímá... Odpovídám prostřednictvím komentářů tady v tomto článku. Klidně se ptejte i anonymně, paa

ženský mozek má napřed... takže ženy taky... POMOC!!!

13. května 2009 v 22:42 | Giorgio

Biologické rozdíly mužů a žen

Vývoj obou pohlaví, jak se učíme už v základní škole, probíhal rozdílně. Před miliony let muži původně lovili pro zabezpečení obživy a ochraňovali ostatní členy kmene. Ženy rodily děti, opatrovaly je, sbíraly plody v nejbližším okolí jeskyně, hlídaly oheň a zabezpečovaly útočiště mužům po lovu.A to jsou zřejmé důvody, proč se tělesné schránky i mozek vyvíjely u žen a mužů nestejně.

Kdy přišel na svět???

9. května 2009 v 22:02 | Giorgio
Koukl jsem se do světa, kdy se zrodili nejrůznější věci, které používáme každý den.


Lak na nehty??? již ve starověkém Egyptě

Zubní kartáček??? Čína kolem roku 1500 (Kde jinde)

Tampon??? První polovina 20. století (Tj. kolem toku 1940)

Tužka??? 16. století Anglie


Žiletka??? 1895 Amerika

Výtah??? Baroko (Francie)

Žvýkačka??? 1911 v USA

Toaletní papír??? 600n.l. Čína

Jahoda??? Středověká Itálie

Kde se vzala žvýkačka

9. května 2009 v 21:40 | Giorgio
Soutěž o to, kdo vyfoukne největší bublinu, a zklamání ze žvýkačky, z níž ji udělat prostě nešlo, to je jedna z mnoha vzpomínek na gumovou žvýkací hmotu z dětských let. Žvýkačky, v nichž byly obrázky či ještě lépe obtisky, které se přitiskávaly na vybranou část těla. Pokud se vše dobře podařilo, vznikl barevný obrázek, po němž sice při kontaktu s vodou zbyl jen obtížně smývatelný barevný flek, který mnohdy připomínal modřinu, přesto to bylo tehdy něco mimořádného, co dnes už nikoho nepřekvapí, protože na trhu je žvýkaček i s různými "dárečky" v balení nepřeberné množství. Něco se však tak úplně nezměnilo, učitelky stále žákům domlouvají či nařizují, aby při hodině přestali žvýkat, a žvýkačky můžete nalézt přilepené na různých částech školního nábytku, což je obzvlášť nemilé, pokud při třídních schůzkách se vám jedna taková přichytí na kalhoty nebo na sukni. V blízkém budoucnu však na trh má přijít žvýkačka nepřilnavá, tak uvidíme.

Nová antikoncepce pro muže

7. května 2009 v 22:06 | Giorgio

Slyšeli už jste o ní? Už nejde o žádný druh ne příliš oblýbených kondomů. Vědci z Anglie přišli na látky, které by zabránili svalstvu v chámovodu, aby při orgasmu muše vystříklo sperma...

Má to ovšem (údajně) jednu nevýhodu, že se většina mužů nechce vzdát onoho výstřiku.

Jak na písničku

7. května 2009 v 14:39 | Giorgio
Tady máte jednoduchý návodek, jak si vložit písničku z youtube na blog, aniž by se vám u ní zobrazilo video.

1. Najdi si písničku na www.youtube.com

2. zkopíruj si její embed kod a vlož si jej do nového článku pomocí ikonky /Vložit video nebo Flash animaciú


3. zmenši výšku videa na 25 a šířku můžeš klidně nechat stéjnou.

No a je to, ve výsledku se vám zobrazí jen taková ta lištička na přehrávání.

Novinky...

6. května 2009 v 20:12 | Giorgio

Abych pravdu řekl..Moc novinek nemám... Ale
zase... Když na to příjde..vždy se něco najde...

K té chatě, kde jsem trávil s rodinkou prodloužený víkend... No... Bylo to hrozné... Nejhorší na tom bylo, že jsme se poslední ráno pozvracel z nevím čeho a celou cestu domů mi bylo špatně, následující noc jsem se budil v hodinových a půlhodinových intervalech, mezi kterými se mi zdál nějaký divný den, jak mě učí nějakí číňani házet s drátem, nebo tak něco... Prostě divné.

Následující prodloužený víkend bude ale úžasný!!!

V pátek jedu s láskou vláčkem do Štramberka, pořádně si to tam užijem... Plánuju, že vezmem dečku, určitě to bude krásný...

V sobotu jdeme večer na Slezskoostravský hrad na půlnoční posezení při zátiší nasvíceného hradu a romantické hudby, to bede hezký... Fotky jistě přidám z obou akcí a potom máme v plánu kouknout na den otevřených dvěří v DPO.

A ještě něco... příští týden jdu na casting do ČT na jeden nový seriál... tak držte palce, at to zase dobře klapne..díky...